EeEeE-SssStTtRrRáÁánNnKkKKyYy

Fyzická rizika
· Akutní či chronický zánět průdušek vzniká v důsledku dlouhodobého nebo nadměrného užívání kouřením.
· Poškození slizniční výstelky průdušnice a velkých průdušek se rozvíjí hlavně při dlouhodobém kouření konopí.
· Rakovinotvorný účinek zplodin hoření se projeví při dlouhodobém užívání kouřením, vzhledem ke stejnému množství tabáku je kancerogenita konopí přibližně o 50% vyšší.
· Poškození dýchacích cest, zápaly plic a obecně větší náchylnost k infekcím dýchacího systému jsou typickými průvodními příznaky dlouhodobějšího kouření.
· Ohrožení srdce a cév vyplývá z poškozováním výstelky cév a srdce toxickými zplodinami hoření biologického materiálu, které z plic přecházejí do krve. Poškozená výstelka je pak zvýšeně náchylná k rozvoji kornatění (aterosklerózy) tepen, jehož důsledkem může být vysoký krevní tlak, tepenná výduť (aneurysma), srdeční infarkt, mozková mrtvice nebo postupný uzávěr tepen vyživujících dolní končetiny či ledviny.
· Vliv na plodnost byl často uváděn jako podstatné riziko. Novější výzkumy prokázaly, že obvyklé i nadměrné dávky THC nemění plazmatické hladiny hormonů odpovědných za plodnost u obou pohlaví. Vzhledem k faktu, že dlouhodobé nadměrné užívání marihuany prokazatelně, přechodně a vratně ovlivňuje reprodukční funkce mužů (pohyblivost spermií) i žen (častější nepravidelnost menstruačního cyklu), je ve hře zřejmě jiný mechanismus.
· Vyvrácená rizika: Nebylo popsáno fatální předávkování; hypotetické smrtné dávky jsou kalkulovány na podkladě zvířecích pokusů. Nebylo popsáno předávkování, které by mělo jakékoliv akutní anebo chronické tělesné následky. Rizika pro plod · Snížení porodní váhy v důsledku kouření matky během těhotenství. Aktivní i pasivní kouření v těhotenství vede ke zvýšené zátěži toxickými zplodinami a sníženému okysličování krve plodu, který pak hůře prospívá.
· Poškození plodu a zkrácení těhotenství bylo podrobnějším výzkumem vyvráceno. Dříve se v této souvislosti uvažovalo o toxickém účinku kanabinoidů na plod.
· Vyšší výskyt snížené schopnosti učení a poruch chování dítěte po 4. roce vyplývá ze studie provedené v Ottavě, která prokázala silnou souvislost mezi konzumací konopí matky během těhotenství a rozvojem zmíněných poruch. SZO doporučuje další výzkum této problematiky.

Psychická rizika okamžitá
· Poruchy krátkodobé a střednědobé paměti se mohou vyskytnout výhradně při intoxikaci, po ní jsou již neprokazatelné.
· Poruchy soustředění a pozornosti vznikají pouze v rámci samotné intoxikace, po ní jsou již neprokazatelné.
· Porucha vnímání prostoru a času se rozvíjí výhradně během intoxikace, po ní u zdravých jedinců neprokázána.
· Emoční labilita vzniká pouze v průběhu intoxikace, po ní prokázána pouze u jinak narušených jedinců již před vznikem nemoci.
· Provokace depresí či agitace (pohybového neklidu) byla prokázána pouze u jedinců se sklonem k těmto reakcím.
· Halucinace a další obdobná vážná narušení psychických funkcí vznikají obvykle výhradně při velmi vysokých dávkách, u zdravých jedinců jsou 100% vratné po odeznění účinku drogy.
· Provokace depresí či psychóz byly popsány v ojedinělých případech výhradně u výrazně biologicky i jinak predisponovaných(náchylných) jedinců.
· Stavy panické úzkosti a pohybového neklidu (tzv. "bad trip) charakterizované strachem a paranoidními myšlenkami, někdy defenzivním, jindy ofenzivním až agresivním průběhem, byli popsány v ojedinělých případech, kdy u citlivých osob před a při intoxikace došlo k výjimečně rizikovému nahromadění faktorů, které tento stav způsobily.

Psychická rizika dlouhodobá
· Poruchy krátkodobé a střednědobé paměti jsou prokazatelné pouze u krátkodobé paměti. Prozatím nejsou uspokojivě vysvětleny další související faktory (motivace jedinců k testování, vliv zbytků akutní intoxikace, celková labilita psychiky vlivem intenzivního užívání látky). Poruchy střednědobé a dlouhodobé paměti nejsou prokazatelné jednoznačně, u obou není uspokojivě zodpovězena ani otázka vratnosti těchto poruch.
· Poruchy soustředění a pozornosti jsou prokázány, ovšem opět není uspokojivě zodpovězena otázka míry kolísání poruch mezi sledem po sobě jdoucích intoxikací ani otázka vratnosti těchto poruch.
· Určitá emoční oploštělost byla prokázána u dlouhodobých uživatelů konopí, má poměrně stabilní charakter. Nebyla prokázána nevratnost v případě přerušení užívání látky.
· Narušení motivace a motivační faktorů je prokazatelné u dlouhodobých uživatelů. Není však uspokojivě zodpovězena otázka role a podílu dalších souvisejících faktorů (motivace k testování, životní styl a hodnoty dlouhodobých uživatelů apod.). Popsáno je množství případů dlouhodobých uživatelů konopí schopných relativně normálního fungování ve společnosti i ve vedoucích funkcích a náročných profesích vyžadujících výrazný duševní výkon.
· Syndrom ztráty motivace není uspokojivě prokázán a zdá se být spíše logickým vyústěním výrazného až nadměrného užívání konopí. Zdá se, že uvedený stav je spojen spíše se širšími souvislostmi vzorce užívání a objevil by se u jakékoli látky či činnosti prováděné s takovouto extrémní náruživostí.
· Provokace depresí či psychóz v důsledku dlouhodobé užívání konopí je považována ze potenciálně velmi významný spouštěcí mechanismus jak u depresí, tak u poruch schizofrenního okruhu výhradně u biologicky i jinak predisponovaných jedinců.
· Rozvoj toxické psychózy je stále zahalen řadou nezodpovězených otázek. Hlavní názorový proud předpokládá možnosti vzniku a rozvoje těchto poruch, u nichž se předpokládá krátký průběh (dny až 3 týdny), rychlé odeznění a výrazná převaha pozitivní příznaků (bludy a halucinace).
· Flashback znamená v podstatě znovu navrácením stavu intoxikace bez předešlého požití drogy. Objevuje se poměrně velmi často. Uživateli je vnímán většinou pozitivně. Problém může způsobit zejména u celkově duševně labilních jedinců či jedinců trpících některou z duševních poruch.

Sociální rizika
· Největší riziko představuje prostředí, do kterého se mladý uživatel dostává. Tedy zvýšení sociálního tlaku prostřednictvím sdíleného nižšího prahu vůči užívání drog jako celku. To je způsobeno relativně rozšířeným přístupem k uživatelům ilegálních drog jako homogenní skupině, tedy skupině "mimo zákon".
· Předchozí problém vyvolává velmi zásadní problém druhotné akcelerace rizikových faktorů. Jedná se o to, že zkušeností s konopím se mladý člověk dostává za hranici zákona. Nemusí přitom být ničím problémový či asociální, ale již jen svojí zkušeností s ilegální drogou "je špatný, je drogař, feťák" apod. S tím je spojeno sociální stigma a právě toto stigma může paradoxně způsobit, že se uživatel konopí skutečně začne postupně chovat tak, jak "je očekáváno". Začne se chovat jako "feťák" s dalšími vzorci, které k tomu patří.
· Teorie "vstupní drogy" je vyvrácena již více než 20 let. Vstupní drogou v tomto smyslu slova je pro většinu populace alkohol a tabák (první konzumace 10-12 let). Čím dříve jedinec zkusí alkohol a tabák, tím dříve a pravděpodobněji také zkusí ilegální drogu. Existuje silný vztah mezi tím, že drtivá většina těžkých uživatelů tzv.tvrdých drog začínala (po alkoholu a tabáku) právě s konopím. Obráceně však tento vztah neplatí a je vyvrácen. Kdyby platil byly by dnes všechny vyspělé státy zcela paralyzovány epidemií užívání tvrdých drog.

Léčivé účinky konopí
Účinky konopí lze využít při léčbě nejrůznějších nemocí při nichž je zapotřebí u pacienta snížit nevolnost a podpořit chuť k jídlu, eventuelně zvýšit jeho hmotnost. Dalšími perspektivními skupinami léčiv, o kterých se uvažuje v souvislosti s jednotlivými léčebně využitelnými účinky kanabinoidů jsou léky proti bolesti, asthmatu, vysokému krevnímu tlaku, prášky na spaní, léky na nejrůznější neurologická onemocnění s křečovitým stažením svalů, protizánětlivé léky, antibiotika, léky na epilepsii či zelený zákal, preparáty modulující (ve smyslu + v dávkách kolem 0,01mg/kg tělesné hmotnosti, ve smyslu - v dávkách kolem 10mg/kg) imunitní funkce organismu nebo léky použitelné v terapii alkoholového abstinenčního syndromu. Tyto i některá další možná využití v terapii lidských nemocí zkoumají projekty v Británii (financováno vládou), Kanadě (financováno vládou), USA (2 na sobě nezávislé farmaceutické firmy), Izraeli a pravděpodobně i jinde. V ČR se dlouhodobým výzkumem účinků kannabinoidů zabývá především Ústav farmakologie, LF MU Brno. Nestorem výzkumu nově objeveného (1988) systému kanabinoidových receptorů na povrchu nejrůznějších buněk lidského těla se stal profesor Hanuš působící na University of Hebron. Roku 1992 spolu s kolegou Devanem objevili lidským tělem ve stopovém množství produkovaný kanabinoid, který nazvali podle jeho zjištěných účinků anandamid (ananda=blaženost:-). Koncentrace THC v konopí Koncentrace THC v českých "outdoor" modelech se pohybuje většinou v intervalu 2-5%. Nejvyšší doložená koncentrace v ČR je 13,5% a byla zaznamenána v "indoor" modelu. Koncentrace THC v holandském modelu "N0